Jan ČÁKA - Bažant

Regionální spisovatel, malíř, grafik, heraldik. Po 2. světové válce vystudoval Státní grafickou školu v Praze, odbor užité grafiky a knižní ilustrace u prof. J. VODRÁŽKY a P. DILLINGERA. V padesátých letech byl kartografem v podniku Uranové doly v Příbrami, roku 1966 odešel - po přijetí do tehdejšího Svazu československých výtvarných umělců - do svobodného povolání a věnoval se intenzivně literární činnosti. Z jeho vlastnoručně ilustrovaných knih vyjímáme: Po Brdech se chodí pěšky (1969), Cesta na severovýchod (1971), Toulání po Brdech (1986 - souborné opravené jednosvazkové vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání), Podbrdskem od městečka k městu (1988), Zmizelá Vltava (1996), Obrázky z Podbrdska (1997), Střední Brdy (1998), Junácká symbolika (1970) aj., jež se dočkaly i reedic.

Kromě umění a literatury zasvětil svůj život i skautingu. Do Junáka vstoupil v roce 1945 v Příbrami, kde se stal vedoucím 2. oddílu. Roku 1947 odešel do Plzně, kde krátce pracoval v Obchodním družstvu. V Plzni bydlil v podnájmu u br. Jana KRAUSE - Šiwy (ul. U tržiště 1), jehož si podle vlastních slov pro jeho obětavost nesmírně vážil a zde, ve středisku „STOPA“, se stal vedoucím 22. oddílu. S ním táBOřil ještě v roce 1948 u Myslívského rybníka, avšak toho roku odešel do Prahy a zde vstoupil do ilegálního roverského kmene G Mirka VOSÁTKY. V letech 1969 a 1970 přednášel na Západočeských lesních školách na Brčálníku a v Horních Lazech. Hojně článků se skautskou tématikou zveřejnil např. v časopisech Skaut-Junák (1968-1970) a Skauting (1968-1970).